Choď na obsah Choď na menu
 


12. 4. 2017

Sedem divov sveta - 7. Alexandrijský maják

Alexandrijský maják je jeden zo sedem divov starovekého sveta. Nachádzal sa na (bývalom) ostrove Faros pri Alexandrii v Egypte.

Alexandrijský maják, kresba od nemeckého archeológa Hermanna Thierscha (1909).
lighthouse_-_thiersch.png

V roku 279 pred Kr., po 20 rokoch práce, bol dokončený maják v Alexandrii a hneď bol vyhlásený za jeden z divov sveta. Bol to jeden z prvých veľkých majákov, ktoré boli kedy postavené a bol vybudovaný tak dôsledne, že stál ešte vyše 1 000 rokov a vydržal viacero zemetrasení. Bol vybudovaný z bieleho mramoru v troch vrstvách tak, že každá sa smerom k vrcholu zužovala. Spodná časť bola pravouhlá, prostredná osemuholníková a vrchná časť mala tvar valca. Maják dostal meno podľa ostrova Faros, na ktorom stál. V mnohých jazykoch sveta dnes pharos znamená maják. Ostrov ležal pred prístavom Alexandria a s pevninou bol spojený hrádzou. Na vrchole majáka sa vo dne v noci udržiaval oheň. Svetlo z neho bolo také jasné, že ho bolo možné vidieť od mora zo vzdialenosti až 56 km. Dobrú predstavu o tom, ako maják vyzeral, máme zo zobrazení na rímskych minciach a z opisu spisovateľov tých čias. Faros sa dvíhal do výšky 120 až 140 m a lode na mori ho mohli vidieť už z diaľky mnohých míľ. V rokoch 956, 1303 a následne aj 1323 bol maják vážne poškodený pri zemetraseniach a v roku 1480 sa z jeho zvyškov postavila stredoveká obranná pevnosť Kait-bajova Citadela (arab. قلعة قايتباي‎), v ktorej možno dodnes vidieť základy starovekého Farosu.

Zdroj: Wikipédia

oddelovnik-----600.jpg

Maják na ostrove Faros

Miesto posledného, siedmeho divu sveta zastáva najvyššia budova antického sveta. Nie je to jediné prvenstvo, ktoré drží. Maják na ostrove Faros je zároveň najvyšším majákom, aký kedy bol postavený a zo šestice nedochovaných divov bol zničený ako posledný.
 
Keď Alexander Veľký dobýjal svet, mal v pláne trasy aj Egypt. A nakoľko mestá neničil, ale zakladal, poveril architekta Deinokrata stavbou prístavného mesta.
 
Alexandria rástla veľmi rýchlo, a tak Alexandrov nástupca, macedónsky vojvodca Ptolemaios I, si ju zvolil za svoje sídelné mesto a založil poslednú dynastiu egyptských faraónov. Za ich vlády sa Alexandria stala strediskom novej tzv. alexandrijskej kultúry.
 
Alexandrijský maják vznikol pravdepodobne v rokoch 300-280 pred n. l., za vlády prvých dvoch Ptolemaiov. Jeho stavbou poverili Sostrata z Knidu, o ktorom sa nedochovali takmer žiadne správy.  Ani o jeho pracovnom postupe pri stavbe majáku sa žiadny antický spisovateľ nezmieňuje.

Na základni štvorcového pôdorysu so 180-190 metrovými stranami stál veľký jednoposchodový palác s vežou v každom zo štyroch rohov. Z jeho stredu vystupovala 70-80 metrov vysoká, postupne sa zužujúca veža ukončená cimburím.
 
Zo stredu tejto prvej veže vystupovala veža druhá, rovnako vysoká a s kamennou plošinou na vrchole. Na plošine stála okrúhla stĺpová sieň, v ktorej sa v noci udržiaval oheň. Na stĺpoch spočívala pyramídová veža a na podstavci na jej vrchole stála socha jedného z prvých dvoch Ptolemaiovcov.
 
Celý alexandrijský maják bol vysoký 180 metrov a za noci ho bolo vidieť do diaľky 50-56 kilometrov.

Caesar si podmanil Alexandriu a keď sa obyvateľstvo príliš vzpieralo, r. 48 pred n. l. dal maják zničiť.  V r. 41-65, za vlády Claudia a Nerona, bol maják obnovený.  V polovici 13. st. už bol úplne zbytočný – prístavy boli silne zanesené pieskom a ostrov Faros sa stával polostrovom.

Pozostatky alexandrijského majáku sa našli až v r. 1962. Vtedy sa jeden taliansky športový potápač ponáral pri tureckej pobrežnej pevnosti z 15. st., stojacej tam, kde predtým maják. Na morskom dne našiel mramorové stĺpy. Keď bola neskôr sprístupnená turecká pevnosť, ukázalo sa, že niektoré schody sú z mramoru majáka.

Zdroj: http://www.pozitivnespravodajstvo.sk/majak-na-ostrove-faros/

oddelovnik-----600.jpg

Maják na ostrově Faru

Po setmění musel zářit maják na ostrůvku Faros, poskytovat obyvatelům starověké Alexandrie úžasný pohled. Jeho úkolem bylo varovat lodě před nebezpečnými podmořskými útesy. Maják byl sice postaven jako poslední ze sedmi starověkých divů světa, ale byl z nich asi nejužitečnější. Po dlouhých 1700 let představoval nejvyšší obývanou budovu světa, a přestože již dávno nestojí, udržel si dodnes rekord nejvyššího majáku, jaký kdy lidé postavili. Egyptskou Alexandrii založil roku 332 př.n.l. Alexandr Veliký. Původně rybářská vesnička bývala častým svědkem ztroskotání lodí na nebeských podmořských útesech. Rostoucí význam města vyžadoval, aby lodě mohly bez nebezpečí vplouvat do přístavu. Proto se Alexandrův nástupce Ptolemaios I. Soter (305-282 př-n-l-) rozhodl vybudovat na nedalekém ostrůvku Faros maják. Jeho stavba trvala 20 let. Maják byl několikrát poškozen a opravován. Celý se zřítil při zemětřesení v roce 1303.Ostrov Faros spojovalo s pevninou takzvané Sedmistadiové molo (1,3 km).

Maják, jenž se tyčil do výšky asi 135 m, ukazoval po staletí lodníkům bezpečnou cestu do přístavu. Skoro se ani nechce věřit, že převyšoval i současný nejvyšší maják světa v japonské Jokahamě, který měří 106 m. Věž na ostrově Faru se stala vzorem pro majáky na celém světě a nepochybně patří k největším stavebně technickým počinům starověku. Stavitel majáku Sostratos nechal na věž vytesat nápis "Sostratos, syn Dexifana z Knidu, bohům, kteří chrání plavce". O majáku se vyprávěly různé pověsti. Podle jedné z nich mohli obránci města nasměrovat mohutné zrcadlo na vrcholu tak, že odražené sluneční paprsky oslepily útočníky na nepřátelských lodích. Na různých mincích a mozaikách i ve starověkých knihách a cestopisech se nám dochovalo vícero vyobrazení alexandrijského majáku. V jedné z těchto zpráv arabský cestovatel Ibn al Šajk píše, že v letech 1165-66 navštívil město a maják na ostrově Faru pečlivě změřil pomocí provazu.

Základna majáku byla 6 m vysoká, aby stavbu chránila před někdy rozbouřeným mořem. Na ní se nacházelo velké nádvoří,jež mělo tolik místa, že tam mohli bydlet jak obsluha a vojáci, tak i sloužící, kteří pečovali o pracovní zvířata.Ve spodní části majáku se nacházely i stáje pro tažná zvířata. Jejich úkolem bylo vynášet po spirálovité vzestupné rampě uvnitř věže palivo pro oheň, jenž na vrcholu hořel celou noc, a snášet dolů popel. Vozy s palivem pro majákové ohně táhli z přístavu a pak vzhůru po stoupající majákové rampě koně a muly. V egyptském vedru nebyla lehká práce, takže zvířata asi pracovala ne směny. V nádrži pod věží byla zásobárna pitné vod, kterou sem přiváděli z pevniny vodovodem (akvaduktem), jenž vedl pod povrchem mola. Podle jedné středověké zprávy se ze spirálovité rampy mohlo vcházet do 67 bočních místností. Z jejich oken pozorovali strážci majáku moře. Z observatoře v majáku pozorovali astronomové noční oblohu a vyhlíželi komety a další nebeská znamení. 61 m vysoká spodní část majáku měla čtvercový půdorys. Pravděpodobně osmiboká střední část byla 30 m vysoká Vrchní část byla zřejmě válcovitá a vysoká 21 m. S vlastním ostrovem Faros spojovalo maják pevné molo, po němž se přivážely veškeré potřebné zásoby. Řecký dějepisec Strabon (asi 64 př.n.l. až 21 n.l.) popsal maják jako "obdivuhodnou mnohopatrovou věž postavenou z bílého mramoru". Ve skutečnosti byla zřejmě vybudována ze žilových bloků obložených mramorem. Maják měl takový vojenský význam, že jej musela stálá posádka hlídat před nepřátelským útokem. Neexistují však žádné dohady o tom, že by se ho někdy někomu podařilo obsadit.

Na obrázcích starověkého majáku bývá vidět oheň plápolající na vrcholku věže. Sloupová místnost, v níž hořel, neměla stěny, takže dovnitř proudil dostatek kyslíku. Planoucí oheň spotřeboval velké množství dřeva, jež by bylo v Alexandrii vzácné, proto do přístavu připlouvaly lodě s nákladem smolných borovic. Za dobu, kdy byl maják v provozu, spotřebovaly jeho ohňe přes milion stromů. Velké zrcadlo (umístěné za ohněm) sloužící k signalizaci i k případné obraně bylo zhotoveno z vysoce leštěného bronzu. Palivo se k ohňům vyzvedávalo pomocí soustavy lan a kladek. Známý židovský historik Josephus Falvius (37-100) vypočítal, že světlo majáku mohlo být vidět až ze vzdálenosti 300 stadií (56 km). Zrcadlo mohlo za slunečných dní sloužit k vysílání signálů do Alexandrie. Daly se tak například posílat zprávy o připlouvajících lodích.

majak.jpg

Zdroj: http://divyvesvete.wz.cz/majak.html