Choď na obsah Choď na menu
 


5. 5. 2018

Nejlepší články české Wikipedie - Byzantská říše

Na stránke českej Wikipedie sa píše -
Nejlepší články české Wikipedie
Tato stránka obsahuje přehled článků, které jsou považovány za nejlepší na české Wikipedii. Nominované články musí splňovat předepsaná kritéria kvality ověřená ve schvalovacím procesu. V současnosti je z celkového počtu 403 988 článků české Wikipedie 181 zařazeno mezi nejlepší. To znamená, že nejpřísnější nároky kvality splňuje přibližně jeden z 2232.

V časti "Historie" sú to články -
 Historie
Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho • Atentát na Roberta Francise Kennedyho • Byzantská říše • Dácie • Dějiny Pitcairnových ostrovů • Dějiny Tibetu • Druhá plavba Jamese Cooka • England expects that every man will do his duty • Harappská kultura • Jeruzalémské království • Křížové výpravy • Loďstvo Čeng Chea • Makúrie • Maurjovská říše • Plavby Čeng Chea • Povstání rudých turbanů • První bulharská říše • Říše Ming • Vražda Johna Lennona • Židé na Moravě ve středověku

oddelovnik-----600.jpg

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně nazývaná Byzanc, oficiálně Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων – Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), případně známá jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale), byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří. Vznikla roku 395 našeho letopočtu rozdělením Římské říše a zanikla roku 1453 dobytím Konstantinopole Osmanskými Turky.

V roce 330 povýšil římský císař Konstantin Veliký původní starověkou obec Byzantion přejmenovanou na Konstantinopol na hlavní město celé Římské říše. Ta byla v roce 395 trvale rozdělena na východní a západní část. Zatímco Západořímská říše zanikla již roku 476, východní polovina impéria dosáhla v 6. století za panování Justiniána I. svého největšího územního rozsahu. V 7. století se udála zásadní proměna charakteru říše způsobená především přijetím řečtiny jako oficiálního jazyka za vlády Herakleia a ničivými dopady islámské expanze. Navzdory porážkám a úbytku území náležela k hospodářsky, kulturně a vojensky nejrozvinutějším soudobým státům. Byzanc, oslabená odrážením Arabů a vnitřními náboženskými spory, se za makedonské dynastie vzchopila k novému rozmachu a koncem 10. století se znovu pozvedla k velmocenskému postavení. Nicméně prohlubující se odcizení mezi západními a východními křesťany vyústilo v roce 1054 v církevní rozkol označovaný jako Velké schizma.

Po porážce v bitvě u Mantzikertu v roce 1071 ztratila říše ve prospěch seldžuckých Turků většinu Malé Asie, představující jádro jejího teritoria. Po nástupu Komnenovců sice získala zpět některé oblasti a ve 12. století dočasně obnovila svoji převahu, ovšem za pozdějších císařů započal její definitivní úpadek. Během čtvrté křížové výpravy utrpěla Byzanc fatální úder, když byla Konstantinopol roku 1204 dobyta křižáky. Třebaže císařové z dynastie Palaiologů dokázali v roce 1261 říši obnovit, opakující se občanské války výrazně podlomily její moc. Postupný rozklad vyvrcholil pádem Konstantinopole v roce 1453 a dobytím zbývajících byzantských území osmanskými Turky.

V průběhu své tisícileté existence sloužila říše jako záštita křesťanství, čímž výrazně přispěla k ochraně Evropy před šířením islámu. Kromě toho disponovala pevnou zlatou měnou, jež byla v oběhu v celém středomořském prostoru. Konstantinopol patřila jako jedna z největších metropolí v tehdejším světě k nejdůležitějším obchodním střediskům. Byzanc měla určující vliv na náboženství, právo, politický systém, architekturu a umění značné části Evropy a Středního východu, přičemž přispěla k zachování a předání četných literárních děl a vědeckých poznatků klasického světa a jiných kultur. Věda, která se zabývá Byzantskou říší, se jmenuje byzantologie.

„Byzantská říše“ je moderní, nynějšími historiky běžně užívaný termín, naprosto neznámý jejím někdejším obyvatelům. Poprvé ho použil v roce 1557, jedno století po pádu Konstantinopole, německý dějepisec Hieronymus Wolf ve svém díle Corpus Historiae Byzantinae. Pojem „byzantský“ odvodil z názvu řecké osady Byzantion, na jejímž místě byla Konstantinopol založena. Jeho užitím chtěl odlišit dějiny starověké římské říše od její středověké nástupkyně. Publikace Byzantine du Louvre (Corpus Scriptorum Historiae Byzantinae) z roku 1648 a Du Cangeho Historia Byzantina z roku 1680 přispěly k rozšíření tohoto pojmenování mezi francouzskými autory. V časech osvícenství ho zpopularizovali tehdejší spisovatelé, jako byli Montesquieu, Voltaire a Gibbon. V jejich podání však adjektivum „byzantský“ nabylo pejorativní nádech, protože se stalo synonymem slova dekadentní. Při srovnání byzantské civilizace s klasickou antickou civilizací se jim totiž existence prvně jmenované jevila jako vleklé období úpadku.

Samotní obyvatelé Byzantské říše se nazývali Římany (Rhomaioi) a svůj stát označovali Rhomania, případně Basileia ton Rhomaion, což se do latiny překládalo jako Imperium Romanorum, tedy římská říše. Přestože si Byzanc po převážnou většinu svých dějin podržela multietnický charakter a zachovávala odkaz řecko-římských tradic, vzhledem k rostoucí převaze řeckého elementu ji její současníci v západní Evropě nazývali „říší Řeků“ (Imperium Graecorum). Nároky Východořímské říše na římské dědictví byly zásadně zpochybněny korunovací Karla Velikého za císaře Římanů papežem Lvem III., považujícím trůn Římské říše za uprázdněný. V západních zemích byl od těchto dob titul Imperator Romanorum vyhrazen pro Karlovy následníky a panovníky Svaté říše římské, zatímco konstantinopolský císař byl někdy označován jako Imperator Graecorum („císař Řeků“). Naproti tomu ve vnímání Peršanů, muslimů a Slovanů byla římská identita Byzantské říše všeobecně akceptována. V islámském světě byla tudíž známá jako Rúm („Řím“).

Viac na stránkach Wikipedie ...

Konstantinopol, rekonstruovaná část theodosiánských hradeb
bbb001.jpg
Autor: en:User:Bigdaddy1204 – Photograph taken in June 2006 in Istanbul by en:User:Bigdaddy1204. All credits go to him., CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=880970

Mozaika Krista a císaře, chrám Hagia Sofia
bbb002.jpg

Vnitřek chrámu Hagia Sofia
bbb003.jpg
Autor: Rabe! – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=25929474

Interiér chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli
bbb004.jpg

Theodosiánské hradby
bbb005.jpg
Autor: Původně soubor načetl -jha- na projektu Wikipedie v jazyce němčina – Na Commons přeneseno z de.wikipedia.(Původní text: „Eigene Aufnahme“), CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2692738

Solidus vyobrazující Herakleia a jeho syny
bbb006.jpg
Autor: Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=347683

Solidus Leona III. a Konstantina V.
bbb007.jpg
Autor: Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=347691

Byzantská ikona Panny Marie ze 7. století, zvaná Blachernská, Treťjakovská galerie
bbb008.jpg


Zdroj: Wikipedie