Choď na obsah Choď na menu
 


1. 5. 2016

Kostel Nalezení svatého Kříže

Kostel Nalezení svatého Kříže se nachází na Kapucínském náměstí v městské části Brno-střed, v katastrálním území Město Brno a patří Řádu menších bratří kapucínů. Kapucínské kostely a kláštery po celém světě mají typickou architekturu, a jsou si proto velmi podobné. Byly totiž stavěny podle jednotného belgicko-vlámského vzoru, který navrhl člen řádu z benátské provincie P. Antonio z Pardenone. Tento styl se navracel k původním ideálům chudoby, jež hlásal svatý František z Assisi.

Kapucíni přišli do Brna v roce 1604 na pozvání olomouckého biskupa Františka z Dietrichštejna. Pro svůj první klášter si vybrali místo na východním předměstí, kterému se říkalo Před Měnínskou branou, a na jaře téhož roku položili základní kámen. Kostel byl zasvěcen svatému Františkovi z Assisi a v roce 1606 jej vysvětil samotný kardinál Dietrichštejn. Na jeho výzdobě se podílel vynikající malíř Kosmas z Castelfranca, kněz benátské provincie, který tvořil nejen pro vznikající kapucínské kostely, ale také pro císaře Rudolfa II.

Na konci třicetileté války, když Brno obléhali Švédové, však kapucíni o svůj klášter přišli. Vojenský velitel města Raduit de Souches totiž nařídil srovnat se zemí všechny domy před hradbami, aby si v nich švédská vojska nemohla najít oporu. V březnu 1645 byl kapucínský klášter zbořen. Bratři našli azyl nejdříve na staré radnici, později bydleli v měšťanském domě vedle Biskupského dvora.

Pro svůj druhý klášter si kapucíni vybrali místo na Uhelném trhu (dnešní Zelný trh). Stavba trvala plných osm let (1648–1656). Pozemek pro nový kostel daroval hrabě František Magnis, rodný bratr kapucínského diplomata Valeriána Magniho. Stály na něm tři domy, které byly posléze zbořeny. Pro stavbu kláštera bylo postupně vykoupeno dalších šest domů v sousedství. Peníze na stavbu kapucíni získali od dobrodinců, mezi největší patřil moravský zemský hejtman Kryštof Pavel z Liechtenštejna-Kastelcornu a Ferdinand Mencl z Kolsdorfu, přísedící královského tribunálu v Brně.

Druhý kapucínský kostel byl slavnostně vysvěcen 7. května 1656 olomouckým světícím biskupem Janem Gobbarem. Už však po šesti letech bylo nutné snést jeho cihlovou klenbu kvůli špatně postaveným zdem a nepevným základům. Na dalších téměř sto let ji nahradil plochý dřevěný strop.

Během 18. století prošel areál kláštera pod vedením brněnských stavitelů a architektů Mořice Grimma a později jeho syna Františka Antonína výraznými stavebními změnami, které se týkaly i kostela. Roku 1753 byla vedle kaple sv. Františka přistavěna kaple sv. Fidela a celý kostel získal nový klenutý strop. V roce 1747 byla v souvislosti s oslavami svatořečení Fidela ze Sigmaringen a Josefa z Leonessy vystavěna kruchta a o rok později už mše svaté doprovázely první pevné varhany.

Druhá velká vlna změn spadá do 20. století, mezi dvě světové války. Kostel získal nové varhany poháněné elektřinou, kvůli kterým musela být kruchta rozšířena o přední oblouk. Jejich design napodobuje barokní a renesanční prvky. Rovněž část vitráží v secesním stylu pochází z 20. let minulého století; jejich autora však neznáme. Mladší vitráže, z 30. let, patrně vytvořila brněnská dílna Jiřího Říhy.

V roce 2012 prošel interiér kostela rozsáhlou rekonstrukcí, vedle nového osvětlení a šetrnějšího vytápění se mu dostalo i kompletní výmalby. V roce 2014 následovala oprava fasády a o rok později náročná oprava varhan.

Pod kostelem se nachází hrobka, která v letech 1656–1784 sloužila k pohřbívání bratří a dobrodinců řádu. Vhodné geologické složení půdy v podloží kostela a důmyslný systém vzduchových průduchů ve zdech hrobky způsobily přirozenou mumifikaci těl zemřelých a zachování řady původních barokních malovaných rakví. Celkem zde bylo pohřbeno 205 lidí, z toho 153 bratří kapucínů. Do dnešních dnů slouží podzemí kostela jako místo posledního odpočinku pro 41 z nich. Těla zemřelých, která se v průběhu staletí rozpadla, jsou uložena ve zděné tumbě hrobky. V roce 1925 byla kapucínská hrobka zpřístupněna veřejnosti. Patrně se o to nejvíce zasloužil kapucín Zeno Diviš, který zde působil jako kustod a dokonce sepsal i malého průvodce.

Rok 1902 -

kapucini1902.jpg

Autor: neznámý – old photography, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4131241

Rok 2016 -

brno-kostel-nalezeni-sv-krize.jpg

Autor: Dagmar Smolíková – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=49923978

Interiér -

interier-kostela-nalezeni-sv-krize.jpg

Autor: Dagmar Smolíková – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=49923619

 

zdroj - https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nalezen%C3%AD_svat%C3%A9ho_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe_(Brno)