Choď na obsah Choď na menu
 


21. 1. 2018

Katedrála svatého Václava v Olomouci - historie

Katedrála svatého Václava se nachází v Olomouci, na Václavském náměstí. Jde o domovskou katedrálu olomoucké římskokatolické arcidiecéze. Původně románská bazilika z první poloviny 12. století byla počátkem 13. století přestavěna v románsko-gotickém slohu. Následovaly další gotické stavební úpravy během 13. a 14. století. Počátkem 16. století vznikl raně barokní presbytář. Koncem 19. století chrám prodělal radikální přestavbu v novogotickém stylu, která mu dala současnou podobu. Katedrála od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky České republiky a její 100,65 m vysoká hlavní věž je druhou nejvyšší kostelní věží v Česku.

ol001.jpg
Autor: Kirk, shifted & cropped by Rabanus Flavus – File:Olomouc - katedrala sv. Vaclava od jihozapadu.jpg, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=37546111

ol002.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Snek01 assumed (based on copyright claims). – No machine-readable source provided. Own work assumed (based on copyright claims)., CC BY-SA 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=351073

Původně románská bazilika, založená asi roku 1107 přemyslovským knížetem Svatoplukem Olomouckým jako nový biskupský kostel, vysvěcená roku 1131 Jindřichem Zdíkem, synem kronikáře Kosmy, byla po požáru roku 1204 a 1266 na popud olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku přestavěna v nákladném gotickém stylu a stavba byla doplněna náročnou sochařskou výzdobou.

V sousedním domě bývalého olomouckého děkanství byl 4. srpna roku 1306 zavražděn český král Václav III. jako poslední z rodu Přemyslovců. Pohřben byl v kryptě kostela, ovšem roku 1326 dala jeho sestra královna Eliška Přemyslovna ostatky převézt do Zbraslavského kláštera.

Roku 1469 prohlásila v kostele část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína českým králem.

Presbytář pochází z let 1617–1618.

Roku 1803 po úderu blesku shořely všechny tři věže v průčelí katedrály. Místo nich byla vybudována jediná středová věž nad společnou římsou shořelých věží.

1883–1892 – arcibiskup Bedřich z Fürstenberka nechal provést novogotickou přestavbu podle projektu Gustava Meretty a R. Völkela. Přestavbu provedl Gustav Meretta.

Od roku 1962 je dóm svatého Václava se Zdíkovým palácem (dříve nazývaným Přemyslovský palác) a dalšími významnými objekty v sousedství podle usnesení vlády ČSR č. 251/62 ze dne 30. 3. 1962 č. 262/1995 Sb. a podle nařízení vlády ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazen mezi národní kulturní památky (NKP).

Od února 2004 po podzim 2005 probíhala 2. etapa generální opravy vnějšího pláště kostela. V letech 2006–2007 probíhaly další rekonstrukce, např. opravy hlavní věže, instalace zvonkohry. Roku 2008 byli do věží umístěny nové zvony včetně zvonu Panny Marie Hostýnské o váze 6 tun, který nyní zvoní každý den v jedenáct hodin, v pátek ve tři a jinak před bohoslužbami. 1. listopadu 2011 byli po předchozí exhumaci a rekonstrukci spodního patra krypty do ní při mši za zemřelé opět vloženy ostatky biskupa Lichtenštejna-Kastelkorna a arcibiskupa Kolovrat-Libštejnského.

Zdroj: Wikipedie

ol003.jpg
Autor: Daniel Baránek – Fotografie je vlastním dílem, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2635542

ol004.jpg
Autor: Michal Maňas – Vlastní dílo, CC BY-SA 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1162284

 

Časové mezníky katedrály sv. Václava 


1063 – zřízení olomouckého biskupství českým knížetem Vratislavem u kostela sv. Petra na Předhradí  

před 1107 – počátek románské stavby kostela na východním návrší tzv. Olomouckého kopce (226 m n. m.) v bezprostředním sousedství přemyslovského hradu, u počátku stavby kostela stál olomoucký údělný kníže Svatopluk z vedlejší větve přemyslovského rodu 

1131 – 30. června byl dosud nedokončený románský kostel posvěcen olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem; chrám byl zasvěcen patronu české země – sv. Václavu; původní stavba byla trojlodní románská bazilika, kterou rozdělovalo asi 6 dvojic čtyřbokých pilířů, na východě byly lodě zakončeny půlkruhovými apsidami, stropy byly ploché dřevěné, pod vyvýšeným presbytářem ve střední lodi se nacházela krypta sv. Vojtěcha, na západní straně kostela se nacházelo průčelí s dvěma věžemi, celkové rozměry kostela činily asi 50x20 metrů 

1141 – přenesení biskupského sídla od kostela sv. Petra ke sv. Václavu, který se tak stal metropolitním (hlavním) moravským chrámem, olomoucký biskup měl tedy církevně-právní pravomoc nad celou Moravou; biskup Zdík se přestěhoval spolu s nově zřízenou 12člennou metropolitní kapitulou do sousedního románského biskupského paláce, kde fungovala také katedrální škola, skriptorium, kapitulní knihovna a archiv (torzo biskupského neboli Zdíkova paláce jakožto jediného románského paláce ve střední Evropě je zachováno dodnes, palác je přístupný z Arcidiecézního muzea)    

1204 – požár kostela; poté kostel přestavěn biskupem Robertem v románsko-gotickém slohu  

1207 – olomoucká kapitula získala právo svobodné volby biskupa  

1265 – požár kostela; poté nechal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku vystavět  na původním románském půdorysu raně gotické síňové trojlodí a přistavět pravoúhlý presbytář (kněžiště), románská krypta a západní průčelí kostela zůstaly zachovány, na severní straně byla přistavěna kapitulní síň (později se z ní stala vikářská sakristie)

70. léta 13. století – snaha biskupa Bruna a českého krále Přemysla Otakara II. o povýšení olomouckého biskupství na arcibiskupství   

1306 – v sousedním domě olomouckého kapitulního děkana (na místě dnešního Arcidiecézního muzea) byl zavražděn poslední Přemyslovec Václav III., který byl dočasně pohřben v kryptě kostela sv. Václava (do r. 1326)  

14. století – katedrála dostavována a upravována v gotickém slohu: na severní straně kostela, v místě původního románského paláce byla vybudována gotická křížová chodba (ponechány obvodové zdi paláce) s řadou nástěnných maleb vánočního a velikonočního cyklu (zachováno dodnes), na jižní straně lodi pak byla postavena gotická kaple původně zasvěcená sv. Cyrilu a Metoději 

1469 – 3. května část české a moravské šlechty a zástupci měst prohlásili v kostele sv. Václava uherského krále Matyáše Korvína za krále českého 

1504-1516 – zřejmě nerealizovaná stavba pozdně gotického presbytáře za biskupa Stanislava Thurza, stavba nové biskupské rezidence v místě dnešního Arcibiskupského paláce na Předhradí 

1582-1591 – biskup Stanislav II. Pavlovský nechal postavit pozdně renesanční kapli sv. Stanislava s rodinnou hrobkou umístěnou pod touto kaplí 

1589-1595 – tentýž biskup nechal přestavět západní průčelí kostela s věžemi     

1617 – přestavba původně gotického kostela sv. Anny v raně barokním (manýristickém) slohu, ve které zpravidla probíhala volba olomouckých biskupů a později arcibiskupů     

1616-1618 – nechal kardinál František Dietrichštejn vystavět monumentální ranně barokní presbytář (největší barokní presbytář na území ČR) s trojlodní kryptou přístupnou po dvouramenném schodišti, pod kterou se nachází pohřebiště olomouckých biskupů; celková koncepce barokní přestavby hlavního moravského chrámu však zůstala nerealizována     

17. století – do presbytáře pořízeny vyřezávané štály čili chórové lavice 

18. století – v severní části byla přistavěna barokní kanovnická sakristie; pod lodí kostela byly vybudovány dvě barokní krypty; barokizována pozdně renesanční kaple sv. Stanislava; původní gotická kaple sv. Cyrila a Metoděje byla barokizována a zasvěcena Panně Marii Loretánské     

1777 – olomoucké biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství; prvním arcibiskupem se stal kardinál Antonín Theodor Colloredo-Waldsee (1777-1811); moravskému metropolitnímu chrámu jsou podřízena biskupství: brněnské (od 1777) a ostravsko-opavské (od 1996)   

1803 – požár kostela po zásahu bleskem: zničeno západní průčelí a zvony; poté klasicistní úprava 

1883-1892 – katedrála působící stylovou roztříštěností byla přestavěna na základě přímých pokynů arcibiskupa Bedřicha kardinála Fürstenberka do novogotické podoby (realizoval stavitel Gustav Meretta); vzniklo nové západní průčelí katedrály se dvěma věžemi (68 m) a třemi vstupními portály, byla postavena bezmála 102 m vysoká jižní věž (nejvyšší kostelní věž na Moravě) v jejímž přízemí se nachází kaple sv. Jana Křtitele (s náhrobky arcibiskupů), nad ní pak arcibiskupská oratoř; byla postavena severní kaple sv. Cyrila a Metoděje zvaná též chórová (katedrála tak tvoří půdorys kříže); interiér katedrály prošel regotizací: zejména pak barokní presbytář, v celém kostele byly odstraněny barokní oltáře a nahrazeny menším počtem novogotických, byly pořízeny novogotické vitráže, provedeny kovářské a zámečnické práce, na hlavní oltář byly umístěny mramorové sochy východních církevních Otců z 15. století (pocházející z římské baziliky S. Maria Maggiore)

1886 – firmou Rieger z Krnova byly postaveny varhany v chóru nad hlavním vstupem (3120 píšťal)   

1962 – katedrála sv. Václava v Olomouci byla zařazena na seznam národních kulturních památek 

70. léta 20. století – oprava i obnova interiéru i exteriéru katedrály 

1974 – do chórové kaple byl umístěn pozdně gotický reliéf Panny Marie Ochranitelky z konce 15. století 

1977 – byla zhotovena křížová cesta akademickým sochařem Karlem Stádníkem a postaveny nové varhany v presbytáři krnovskou firmou Rieger-Kloss z Krnova (1695 píšťal)     

1980 – ve vstupu osazeny žulové desky se seznamem olomouckých biskupů a arcibiskupů 

1981 – pořízen nový obětní stůl; překryta střecha katedrály novou břidlicovou krytinou 

1999-2001 – 1. etapa generální opravy: oprava západního průčelí a obou věží 
2004-2005 – 2. etapa generální opravy: oprava zdiva severní strany lodí, presbytáře a sakristií, oprava krovů, vitráží, ozdobného hřebene, restaurování západního průčelí
2006-2008 – 3. etapa generální opravy: oprava hlavní věže, očištění jižní stěny zdiva lodí, vnější plášť kaple sv. Stanislava, doplnění zvonů, sadové a terénní úpravy okolí  

2009-2010 – opravy interiéru katedrály: elektroinstalace, restaurování fresek v kaplích, mobiliáře a vybraných sbírkových předmětů (obrazů, soch a textilií), oprava barokní krypty, restaurování rakví a zřízení Mauzolea olomouckých biskupů s laskavým přispěním Norských fondů

Zdroj: www.katedralaolomouc.cz

ol005.jpg
Autor: xkomczax – Vlastní dílo, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=14983652